Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

Vodácké oblečení

Vodácké oblečení do značné míry rozhoduje o požitku z jízdy na vodě, chrání před rozmary počasí i nástrahami vodních terénů a ovlivňuje náš sportovní výkon možná víc, než si mnozí z nás uvědomují. V praxi by často mělo vyhovět zcela protichůdným požadavkům. Podívejme se proto, jaké jsou základní funkce vodáckého oblečení.



 

Vodácké oblečení do značné míry rozhoduje o požitku z jízdy na vodě, chrání před rozmary počasí i nástrahami vodních terénů a ovlivňuje náš sportovní výkon možná víc, než si mnozí z nás uvědomují. V praxi by často mělo vyhovět zcela protichůdným požadavkům. Podívejme se proto, jaké jsou základní funkce vodáckého oblečení.

Přestože i sféra oblečení na vodu začíná být v posledních letech značně ovlivňována módou, základní požadavky na jeho funkčnost zůstávají nezměněny. Záplava nových materiálů a možností jejich zpracování udělala z výroby i výběru vodáckého oblečení doslova vědu. Známé klišé, že „neexistuje špatné počasí, jenom nevhodné oblečení“, se dnes do písmene naplnilo a my můžeme pádlovat v teple a v suchu prakticky za jakýchkoli podmínek. Jde jen o to umět si vybrat – tedy vědět, jak na to a mít na to.

Nikoho asi nepřekvapím tvrzením, že oblečení (a nejen na vodu) si vybíráme podle podmínek, ve kterých se budeme pravděpodobně pohybovat, a podle aktivit, které chceme provozovat. Podívejme se ale na to, jak by se měla tato zdánlivě nezáludná pravda promítnout do našich úvah při nákupu oblečení na vodu. Dovolím si předpokládat, že pro čtenáře Světa outdooru je funkčnost oblečení hlavní prioritou, a proto začnu právě od ní. Základní funkcí dobrého vodáckého oblečení je co nejvíce usnadnit tělu udržování příjemného mikroklimatu na svém povrchu, tj. především stálou teplotu kolem 36 °C při široké škále kombinací pohybových aktivit a klimatických podmínek. V praxi to ale často znamená vyhovět zcela protichůdným požadavkům, jako třeba chránit před podchlazením, ale nezpůsobit přehřátí, chránit před poraněním, ale neomezovat pohyblivost a podobně. Podívejme se proto nejprve na základní funkce vodáckého oblečení a na jeho součásti, které je nejlépe plní.

 

Ochrana před sluncem a horkem

Nejjednodušší je zdánlivě situace, kdy pádlujeme v teplém a stabilním počasí na relativně klidné vodě. V takovém případě většinou postačí dobrá ochrana před sluncem, chránit se před namočením nemá význam, protože právě voda všude kolem je nejlepším prostředkem proti úpalu. Oblečení by mělo být volné a vzdušné, a přitom zakrývat většinu těla. Nenechte se zmást obrázky z katalogů, kde na rekreačních lodích pózují usměvavé manekýnky v plavkách. Plavky určitě nejsou nejvhodnějším vodáckým oděvem. Sluneční záření je nemilosrdné, a to nejen v subtropických oblastech. Celodenní putování pod přímým sluncem na vodní hladině, která odrazem jeho intenzitu ještě znásobuje, může být velmi vyčerpávající a zdraví nebezpečné. Náhrada oděvu ochrannými opalovacími krémy je na vodě nevhodná z mnoha důvodů, mj. proto, že voda a pot tyto ochranné prostředky smývají, a snižují tak jejich účinnost. Vhodné oblečení zabraňuje příliš rychlému odpařování potu, a tím zlepšuje chlazení organismu bez zbytečně zvýšených nároků na přísun tekutin. Pro vodácké putování v horkých a slunných dnech je proto nejvhodnější oblečení z  kombinací přírodních (ne bavlna) a syntetických vláken (polyester), nejlépe ve světlých barvách. V Severní Americe se měří a certifikuje propustnost oděvů pro UV záření, protože mnohé syntetické materiály, ale i třeba tenké bavlněné oblečení před některými vlnovými délkami zdraví škodlivého slunečního záření téměř nechrání. Nezbytnou součástí oděvů pro horké a slunné dny je pokrývka hlavy. Nejvhodnější jsou kloboučky s širokou střechou, které také dobře chrání krk a uši, častěji pak vídáme oblíbené kšiltovky, které sice chrání méně, zato se ale dají použít v případě potřeby i pod helmou. Všechna zbylá nechráněná místa je pak vhodné natřít krémem s vysokým ochranným faktorem a pravidelně přemazávat, protože, jak už bylo řečeno, ochranný film se smývá.

 

Ochrana před chladem

Chlad je mnohem respektovanější nepřítel pádlistů než horko. Jsou proto na boj s ním většinou lépe vybaveni a připraveni. Přesto i v této oblasti přetrvává mnoho mýtů a bohužel někteří „znalci“ dodnes opakují (a publikují) některé dávno překonané pravdy. Především víra v existenci tzv. „tekutého svetru“ je zcela mylná – alkohol nezahřeje, jen rozšíří cévy a zvýší tepelné ztráty. Také poučky, že vlna hřeje i mokrá a teplo na nohy zajistí nejlépe tlusté ponožky a igelitové pytlíky patří do příruček z poloviny minulého století, a ne do vodáckých časopisů současnosti. Je sice dobré je znát pro případ opravdové nouze, ale daleko lepší je vědět jak se na zimu připravit s pomocí opravdu funkčních vodáckých obleků a doplňků. Moderní oblečení na vodu plní jednu nebo více z těchto funkcí:

  • chrání před pronikáním vody k tělu (suché bundy a obleky)
  • tepelně izoluje při namočení nebo ponoření do vody (neopreny)
  • chrání před větrem (většina svrchního vodáckého oblečení)
  • odvádí vlhkost od pokožky a udržuje tepelnou pohodu (funkční prádlo)

Vhodnou kombinací různých vrstev oblečení lze dosáhnout velmi dobrého tepelného komfortu i v nepříznivých a proměnlivých podmínkách. Volba oblečení ale nezávisí jen na momentálním počasí, ale také na aktivitě, proto použití jednotlivých vrstev probereme u různých druhů aktivit zvlášť.

 

Ochrana před poraněním

Vhodný svrchní oděv nás na vodě a v její blízkosti může (a měl by) také velmi účinně chránit před poraněním o různé ostré či hrubé předměty ve vodě i nad vodou. Týká se to především kamenů v řece a na březích, převislých větví stromů a keřů nad hladinou nebo různých nebezpečných předmětů odhozených do řeky, které můžeme potkat při neplánované rozplavbě. Pevný vnější materiál bundy, dlouhé rukávy a nohavice nebo silný a odolný neopren, to vše zmenšuje riziko nepříjemných poranění a dalších komplikací způsobených případnou infekcí.

 

Specifické požadavky a oblečení pro různé vodácké aktivity:

Vodní turistika (kánoe)

Vodní turistika zahrnuje snad nejširší škálu vodáckých aktivit a může mít nepřeberné množství forem. Zaměřme se proto na vodní turistiku u nás nejběžnější, tj. na otevřené sportovní kánoi na klidné nebo mírně divoké vodě. Protože v našich středoevropských podmínkách panuje většinou relativně nestálé počasí, kdy se střídají slunné a teplé dny s dny chladnějšími a deštivými, je vhodné být připraven na rychlé změny povětrnostních podmínek a mít stále k dispozici sadu vodáckého oblečení, které na sebe můžeme oblékat podle potřeby. Spodní vrstva je funkční spodní prádlo, které odvádí vlhkost od pokožky a rychle schne. V horkých dnech postačí jen tato jediná vrstva, kterou lze pro lepší ochranu před sluncem případně kombinovat se svrchní vrstvou, tj. lehkým svrchním oblečením, jehož hlavním účelem je chránit pokožku (i prádlo) před UV zářením, před poraněním a dobře vypadat. K tomuto účelu jsou nejvhodnější plátěné košile a kalhoty, případně moderní oblečení z rychleschnoucích syntetických materiálů (PES).

Při změně počasí se pak doplní další silnější tepelně izolační vrstvou. K tomu může sloužit třeba již zmiňovaný tlustý vlněný svetr (který ale po namočení nasaje velké množství vody, ztěžkne a jeho izolační vlastnosti se výrazně zhorší) nebo flísovou bundu, která i po namočení pohltí vody mnohem méně, rychleji schne a i mokrá stále poměrně dobře izoluje. Nejlepší volbou jsou pak oděvy z nejmodernějších materiálů, jako např. mikroflís či softshellové oblečení, které je nejvhodnější nosit namísto nebo případně pod dříve zmíněné plátěné oblečení. Pro větrné a chladné počasí jsou tu pak svrchní oděvy z větruvzdorných materiálů (lidově nazývaných „šusťáky“), které i v případě, že nejsou zcela nepromokavé, zvyšují tepelnou pohodu ve větrném počasí. Membránové nebo tzv. softshell materiály plní i funkci ochrany před větrem, a proto další „šusťákovou“ (pro vodáky – turisty stále tak typickou) vrstvu nahradí. Svrchní vrstvou oblečení pro ochranu před přívaly vody shora v deštivých dnech jsou nepropro bundy a kalhoty nebo samostatný doplněk v podobě obyčejné pláštěnky. Pro tradiční vodní turistiku, kdy je cílem vodáka setrvat v lodi a nad vodou, není třeba ani svrchní nepromokavé oblečení utěsňovat víc, než je běžné u outdoorového oblečení. Samozřejmě, že například speciální jachtařské obleky s vodotěsnými zipy a se zdvojeným zapínáním rukávů a nohavic uchrání i před velkými vodními přívaly, ale v případě převržení lodi už stejně nestačí. Pro takové události je třeba mít v zásobě připraveno náhradní oblečení. Je-li svrchní oděv nepromokavý, větruvzdorný a při tom prodyšný, postačí většinou pro obnovení tepelného komfortu po nechtěné koupeli vyměnit jen spodní vrstvy oblečení. Jsou-li však povětrnostní podmínky opravdu nepříznivé, k teplému a suchému přístřeší daleko a náhradní oblečení žádné, nezbývá pak než po takové události plavbu přerušit, utábořit se a rychle zalézt do spacáku. Pokud ani ten nezůstal suchý, pak nastává skutečný boj o přežití a to už je zase jiná kapitola.

 

Cesty po moři a nechráněných vodách (kajaky)

Plavba na nechráněných vodách (mezinárodně užívané označení pro rozsáhlé vodní plochy a mořská pobřeží vystavená příboji) vyžaduje mnohem pečlivější přípravu, trénink a zásobu zkušeností než běžná vodní turistika uprostřed civilizovaného vnitrozemí. Platí to i pro oblečení. Výše popsaný princip oblékání zůstává i zde zachován, většinou je ale kladen ještě větší důraz na funkčnost a nízkou hmotnost vodáckého oblečení. Také ochrana proti cákající vodě u svrchních obleků je velmi důležitá. Přestože nejlepší utěsnění rukávů a límců zajistí latexové manžety, pro mořské plavby se nepoužívají, protože mořská sůl, která se na nich po krátké době vysráží v podobě mikroskopických krystalků, způsobuje v místech, kde manžeta těsně obepíná pokožku, velmi nepříjemné a špatně se hojící odřeniny. Pro mořské obleky se proto používají manžety a límce neoprenové. Velmi důležitou součástí svrchního oblečení je také kapuce, pro kterou platí naprosto stejné požadavky jako pro kapuce outdoorových bund (oblékací vrstvy a kapuce srov. článek To základní o oblečení). Jen pro úplnost dodávám, že svrchní oblečení musí být v tomto případě z opravdu nepromokavého materiálu (prodyšnost je žádoucí, ale není nutná, viz odst. Nepropro na vodě), a proto musí mít kvalitně podlepené švy, vodotěsné zipy nebo jinak utěsněné zapínání. Svrchní vrstvu pak tvoří buď nepromokavá bunda s kapucí, nebo suchý oblek.

Důležitou součástí svrchního oblečení je zde také špricka. Pro dlouhá vodácká putování se dobře hodí špricky nylonové, jejichž předností je lepší skladnost a životnost, navíc se na ně snáze našívají praktické kapsy, vhodné třeba na uložení rukavic nebo návleků.

 

Divoká voda (kajaky)

Jízda na divoké vodě klade na kvalitu a správný výběr oblečení snad největší nároky ze všech vodních sportů. Zvláště s příchodem nové freestylové vlny požadavky vodáků na funkčnost oblečení prudce vzrostly a nutno dodat, že většina výrobců se této výzvy se ctí chopila. Začněme opět od nejspodnější vrstvy – tou je opět funkční prádlo, pro které platí vše, co už bylo řečeno výše. Vodák sportovec, který ve svém „hydru“ netráví celý den, ale většinou maximálně pár hodin, má možnost ještě jiné volby. Tou jsou velmi tenké neopreny (odkoukané od surfařů), které se nosí přímo na tělo. Jejich výhodou je, že díky své přiléhavosti nenechávají nad pokožkou prostor pro větší vrstvu vody, a proto dobře izolují i při úplném ponoření a přitom díky své pružnosti vůbec neomezují v pohybu. V teplém počasí pak často postačí jako jediná vrstva, pro chladnější dny dobře slouží jako vrstva spodní.

Další vrstvy oblečení na divokou vodu mají rovněž různé varianty, které jsou víceméně rovnocenné a jejichž použití je většinou spíše otázkou vkusu a zvyku. Část pádlistů preferuje neoprenové oblečení. Jeho nespornou výhodou jsou dobré izolační vlastnosti i po úplném namočení a to, že asi nejlépe ze všech dnes používaných materiálů zabraňuje úniku tepla při delším pobytu ve studené vodě. Nevýhodou zůstává jeho naprostá neprodyšnost a u starších nebo velmi silných neoprenů také omezení pohyblivosti. Druhou možností je použití teplého oblečení ze syntetických materiálů (např. flís), které si sice zachovává dobré izolační vlastnosti jen je-li suché, zato dobře transportuje vlhkost od pokožky a umožňuje jí přirozeně dýchat. Díky tomu je takové oblečení komfortnější, vyžaduje však vodotěsnou svrchní vrstvu oblečení, tj. suchou bundu nebo suchý oblek. Suchá bunda musí mít kvalitní utěsnění na rukávech, krku i v pase – to znamená většinou latexové manžety překryté dalším neoprenovým zapínáním a zdvojený neoprenový pás. Nelepším způsobem utěsnění suché bundy v pase je její spojení se šprickou – bundošpricka nejlépe zabrání pronikání vody do lodi a pod oblečení, avšak jen po dobu, kdy zůstanete v lodi. V případě jejího nedobrovolného opuštění nebo pádu do vody již bundošpricka (na rozdíl od dobré suché bundy nebo suchého obleku) nechrání vůbec. I to je třeba mít na paměti při rozhodování o „oblékací strategii“. Je-li pravděpodobná nutnost například záchranné akce, při níž bude nutné skočit do vody, neměla by být bundošpricka jedinou vodotěsnou součástí oděvu.

 

Rafting

Pro rafting platí většina toho, co bylo uvedeno výše, jen špricka je pro raftaře pojem neznámý. Rafting je synonymem pro cákající vodu a velké vlny zkrápějící celou posádku. Rafteři jsou neustále v mokru, a proto je nejvhodnější oblékací strategií pro rafting „mokrá“ varianta. Nejlepší kombinací oblečení pro raftování na chladné vodě je polosuchá bunda, dlouhý silný neopren a pevné kotníkové neoprenové boty. Suché obleky jsou jen pro ty, kdo se bojí vody, nebo pro polární expedice. Komerční rafting se ale často provozuje v teplém počasí a na teplých řekách, takže postačí kraťasy a funkční prádlo. Tam, kde to podmínky vyžadují, raftové společnosti poskytují vhodné neoprenové obleky.

 

Výkonnostní sport

Výkonnostní vodácký sport má, stejně jako je tomu v jiných sportovních odvětvích, své specifické nároky a požadavky. Určitou výhodou při oblékání je u většiny vodáckých závodníků relativně krátkodobý pobyt ve vodě nebo v její blízkosti. Většina závodů dnes využívá výhod dobrého zázemí sportovišť, kde bývají k dispozici místnosti pro převlékání, případně i teplé sprchy apod., takže nároky na tepelnou izolaci vodáckého oblečení, a hlavně na její dlouhodobé zachování jsou zde méně podstatné. Důležitější je, aby neprodyšnost a tepelná izolace oblečení nebyla naopak tak veliká, že by způsobovala přehřátí organismu závodníka při špičkovém výkonu. Proto se jako vnější vrstvy používají nepropro materiály nebo jen tenké zátěrované tkaniny. Často není nutná ani stoprocentní vodotěsnost a větší pozornost je věnována spíše optimálnímu chlazení organismu. Proto jsou vrchní bundy pro závodníky často velmi jednoduchého střihu, bez latexových manžet, utěsněné v lepším případě jen tenkým neoprenem. Pro letní období se dokonce používá svrchní oblečení ze zcela propustných materiálů a často jen pro účely zimních tréninků přicházejí ke slovu neoprenové obleky a suché nebo polosuché bundy. Z uvedeného vyplývá, že přestože i závodníci používají oděvy ze špičkových materiálů, jejich požadavky jsou natolik specifické, že oblečení určené pro výkonnostní sport nebude příliš dobře sloužit potřebám rekreačního vodáka.

 

Oblékací strategie aneb součásti a kombinace vodáckého oblečení

Jak jsme již naznačili, dobrá funkce vodáckého oblečení závisí nejen na vlastnostech jeho jednotlivých částí, ale také na jejich vzájemných kombinacích. Sebelepší termoprádlo nás před chladem neochrání, nenosíme-li přes něj kvalitní vodotěsné oblečení, a naopak: oblečením dlouhého neoprenu pod suchý oblek tepelný komfort příliš nezvýšíme, ale pravděpodobně zásadně omezíme svou pohyblivost. To jsou samozřejmě extrémní příklady nevhodných kombinací, které asi napadnou jen málokoho, existují však i méně nápadné nevhodné kombinace. V zásadě existují dvě odlišné strategie oblékání na vodu. První by se dala označit jako „neoprenová“ nebo také „mokrá“. Ta počítá s tím, že se stejně nakonec namočíme, takže cílem je zůstat v teple i v mokru. To dokáže účinně zajistit jen neopren, který i po namočení izoluje stále stejně (v tomto případě nás „nehřeje“ vzduch „chycený“ v oděvu, ale vrstva pěnové gumy neoprenu). Těsně přiléhající neopren (a proto musí být opravdu těsně přiléhající) brání protékání vody kolem těla a voda, která k pokožce nakonec prosákne, je v oděvu „uvězněna“ a neodvádí další tělesné teplo. Tato „mokrá“ strategie je velmi spolehlivá z hlediska stálosti tepelné pohody, ale její nevýhodou je omezování pohyblivosti a znemožnění dýchání velké plochy pokožky.

Druhý přístup můžeme označit jako „suchou strategii“. V tomto případě dáváme přednost většímu pohodlí, volnosti pohybu a suchu, a proto věnujeme největší pozornost vnějším nepromokavým vrstvám oblečení a jejich dokonalému utěsnění. Spodní vrstvou zde zůstává funkční prádlo, silnější tepelnou izolaci zajistí další vrstva flísového oblečení a poslední vrstvou je pak suchý oblek nebo suchá bunda a kalhoty. Jde o to, aby vnější vrstva byla opravdu natolik vodotěsná, že nedovolí namočení spodních izolačních vrstev, které opravdu dobře izolují jen za sucha. Výhodou této strategie je mnohem větší komfort i při delších plavbách, který je však zcela závislý na kvalitě a trvanlivosti svrchního oděvu. A protože vyrobit opravdu funkční vodotěsné oblečení z trvanlivých materiálů je nákladné, je i tato oblékací strategie výrazně nákladnější. Při tom je třeba mít na paměti, že latexové manžety používané k utěsnění těchto obleků jsou velmi choulostivé na zacházení a působení UV záření a i při sebelepší péči většinou nevydrží déle než jednu nebo dvě sezony.

 

Nepropro na vodě

I do vodáckého světa pronikají stále více populární „TEXy“ čili nepropro materiály, které nepropouštějí vodu dovnitř (do určitého tlaku), ale zato umožní vodní páře vyprodukované pokožkou, aby pronikala ven namísto srážení se uvnitř a vytváření nepříjemného zapařeného pocitu. Tyto materiály jsou již více než deset let dobře známé celému outdoorovému světu a za tu dobu už se díky praktickým zkušenostem mnoha sportovců a cestovatelů zbavily většiny mýtů a předsudků. Většina outdooráků už zkrátka ví, že nepropro oblečení je mnohem příjemnější na nošení než igelitová pláštěnka, ale také, že není žádným zázračným prostředkem proti pocení při tělesné námaze. Vědí to většinou i vodáci. Jsou ale nepropro materiály vhodné pro vodácké účely? Podívejme se nejprve znovu na to, jak vlastně fungují. Vodní pára se v nich skutečně prodírá, ve směru zázračných šipek na visačkách, cestou od těla až k vnější straně oděvu. To ale platí v případě velkého teplotního spádu (vám je v bundě teplo, a venku zima) a při suchém povrchu oblečení. Pokud je oblek z vnějšku mokrý, klesá jeho schopnost „vydechovat“ vodní páru až o 90 %. Co z toho plyne? Při pádlování na divoké vodě, kde jste vlastně neustále mokří, nepoznáte žádný rozdíl mezi „jenom“ nepromokavým a nepropro oblečením. Při plavbě po klidných vodách, ale i na moři nebo také třeba při čekání na příjezd doprovodného vozidla nebo při odpočinku se budete „pařit“ o něco méně v nepropro oblečení. Nečekejte ale zázraky a střádejte do většího prasátka.

 

Detaily

Švy – veškeré švy u suchých a tzv. „polosuchých“ (liší se většinou jen utěsněním rukávů a krku neoprenem namísto latexu, případně používá tenčí nepromokavé tkaniny) oděvů musí být vodotěsně podlepené. Podle vzhledu švů poznáte většinou na první pohled kvalitu zpracování oblečení – jsou-li všechny švy čistě přelepené, páska se nikde neodlepuje a není desetkrát nastavovaná, kupujete pečlivě ušitou bundu. Jsou-li švy na první pohled odfláknuté, vraťte ji zase rychle zpět na věšák a zvolte jinou značku. (Škoda, že neprůhledné podšívky mnoha outdoorových bund nám pohled na jejich švy tají, často bychom se o outdoorových bundách mohli mnohé dozvědět už na první pohled). Švy neoprenů musí být také lepené, ne páskou, ale „na tupo“, to znamená, že díly oděvu se k sobě nejprve slepí a teprve potom sešijí. To se netýká velmi tenkých neoprenů o síle pod 2 mm.

Střih – je to individuální záležitost. Veškeré oblečení je potřeba už v obchodě pečlivě vyzkoušet. Zjistit, zda někde něco netáhne, netlačí nebo nepřekáží. Moje osobní zkušenost je, že nejlépe fungují jednoduché věci, proto dávám přednost raději těm nejjednodušším střihům bez módních vychytávek a složitých detailů.

Zakončení – nejdůležitější a nejnamáhanější součástí vodáckého oblečení jsou zakončení rukávů, nohavic a krku. Důležité je i zakončení v pase, kde se setkávají nejen bunda a kalhoty, ale často ještě i špricka, a je proto třeba vše sladit do pohodlného a funkčního celku. Koncovky určují míru vodotěsnosti oděvu a díky častému zapínání a rozepínání nebo napínání při oblékání a svlékání se nejrychleji opotřebovávají. Na rozdíl od střihu dávám u koncovek přednost zdvojenému utěsnění a propracovanému zapínání.

Latexy – specifická a zároveň nejzranitelnější součást vodáckého vybavení. Zatím stále nejspolehlivější utěsnění suchých obleků, které však nevyhovuje každému. Dávám-li přednost spolehlivému utěsnění krku a rukávů, nemám lepší volbu. Musím se ale smířit s tím, že ani největší opatrnost a sebelepší péče nezabrání tomu, že po pár letech budu muset nechat latexové manžety vyměnit. Při prvním obléknutí se pravděpodobně budu trochu dusit, ale pokud se to dá chvíli vydržet, vydržím, protože latexové manžety ze časem trochu vytáhnou (lepší než zkoušet, co vydržím, je navléknout je na pár hodin na patřičně široký předmět, třeba vázu). Když se to vydržet nedá, bude nutné opatrně odstřihnout z vnějšího okraje úzký proužek, a tím otvor latexu trochu zvětšit. Při navlékání a svlékání je pak potřeba být ještě opatrnější, nespěchat, latex rovnoměrně napínat, aby se neroztrhl. Nejdůležitější ze všeho je pak jeho ochrana před UV zářením a zpuchřením – znamená to nesušit nikdy na přímém slunci, používat ochranné prostředky a čas od času jej natřít silikonovým olejem nebo vazelínou, aby se snáze oblékal.

 

Doplňky

Přinejmenším stejně důležité jako oblečení jsou pro pohodu při pádlování další drobné doplňky.

Čepice a jiné pokrývky hlavy jsou neopomenutelnou součástí vodákovy výbavy. O kloboučcích a čepicích proti slunci i dešti jsme se už zmiňovali v části o turistickém oblečení. Samozřejmě i pro ostatní vodáky jsou důležité. Na divoké vodě, a to především je-li studená, používají se přiléhavé čepičky a kukly z neoprenu nebo podobných materiálů, které zabraňují prudkému podchlazení hlavy a častému vnikání studené vody do uší, které může mít velmi nepříjemné zdravotní následky.

Rukavice jsou užitečné nejen proti chladu. I při delším rekreačním pádlování v teplých mořích mohou velmi dobře chránit ruce před puchýři a odřeninami nebo nadměrným slunečním zářením. V chladné vodě pak chrání nejen před krátkodobým nepříjemným pocitem chladu, ale také před chronickým onemocněním kloubů a šlach, které se mohou v důsledku častého pádlování v chladu a bez rukavic rozvinout. Jako ochrana před zimou se používají kromě prstových nebo palcových neoprenových rukavic také návleky (nejčastěji též z neoprenu) připevněné na pádlo. Navlékají se na ruce stejně jako rukavice, ale držení pádla je v nich zcela přirozené a tepelná pohoda dobrá. Nevýhodou je, že pádlista nemůže snadno přehmátnout na pádle nebo pádlo úplně pustit. Dobrým kompromisem mezi návleky a rukavicemi jsou palčáky s otvorem v dlani, které hřejí stejně dobře jako návleky, držení pádla prakticky neztěžují a přitom nijak nebrání změně úchopu žerdi.

Boty a ponožky by také vydaly na samostatnou kapitolu. Tradiční ochranou nohou proti studené vodě jsou neoprenové ponožky nebo boty z neoprenu se zesílenou gumovou podrážkou. Vodák-turista, chce-li ušetřit, pořídí laciné neoprenové ponožky a o dvě čísla větší kecky a je v pohodě. Vlněné ponožky a igelitové pytlíky v botách dnes už patří jen do příběhů od táborových ohňů nebo do muzea, rozhodně ne na nohu vzdělaného vodáka! Nejvyspělejší vodáci si pak koupí obutí podle svého zaměření – freestylisti botky s tenkou podrážkou, které se vejdou i do nejmenších rodeovek a chrání nohu před odřeninami a otlaky, creekaři zase nejspíš robustní boty s pevnou neklouzavou podrážkou a zpevněným kotníkem a ti, kteří chtějí mít volnost a možnost volby, nejspíš zkombinují neoprenové nebo nepromokavé (Sealskinz) ponožky s vodáckými sandály nebo speciální obuví pro vodní sporty.

Údržba a opravy vodáckého oblečení

Vlhko svědčí nejen vodákům, ale také spoustě dalších živých organismů. Nemyslete si, že si své vodácké oblečení užíváte jen vy sami – i přesto, že je zásadně nepůjčujete ani svým kamarádům, přisvojí si jej velmi brzy miliony různých dalších mikroorganismů, z nichž mnohé se v něm usadí víceméně natrvalo. Není se čemu divit, když jim při svém pádlování poskytujete vše, co k životu potřebují – vlhko, teplo i potravu. Tihle nezvaní hosté nejsou sice vidět, ale velmi brzy začnou na svou přítomnost upozorňovat nezaměnitelným zápachem, a tak po nějakém čase většina pádlistů dojde k závěru, že by asi bylo lepší tyhle nezvané hosty vystěhovat. Není to snadné a stejně se vám to nikdy nepovede natrvalo. Nájezdům nezvaných podnájemníků se lze nejúčinněji bránit tím, že všechno „hydro“ (rozuměj vodácké oblečení) po každém použití co nejdříve důkladně vymácháme v čisté chladné vodě (vetřelce tím připravíme o většinu potravy) a pak je necháme volně okapat a vyschnout v dobře větrané místnosti (ne na slunci!). Jednou za čas je dobré použít k vymáchání vodu s enzymatickým přípravkem, který rozloží i zbytky kolonií nejodolnějších mikroorganických přistěhovalců (např. Mirazyme), případně, pokud to výrobce nezakazuje, vodácké oblečení vyprat. Většina nepromokavých obleků bohužel praní moc dobře nesnáší, a už vůbec ne praní v horké vodě, které by bylo z hlediska nezvaných hostů žádoucí. Totéž se týká i funkčního prádla a dalších oděvů, z nichž jen málokteré snesou praní při teplotě 60 °C.

Opravy poškozených vodáckých oděvů nejsou většinou nijak složité. Stačí mít jen vhodné pomůcky – především dobré lepidlo, případně správné záplaty apod. Nepromokavé svrchní oblečení lze nejsnáze zazáplatovat pomocí souprav na opravy nepropro oblečení, v případě nutnosti rychlé provizorní opravy postačí i univerzální samolepicí páska (DuckTape a spol.). Podobné je to i s opravou neoprenových obleků a doplňků. Ty lze, díky jejich pružnosti, jen obtížně opravovat lepicí páskou, avšak vhodné polyuretanové lepidlo (např. Aquaseal) zvládne většinu oprav. Podrobný návod jak při opravách postupovat najdete v článku Oprava neoprenu na www.svetoutdooru.cz.

© Svět outdooru 2009, text Honz, převzato z ročenky MP 04 a upraveno, foto Honz, Petr "Pes" Sedlák a Míra Bachtík

 

Placené odkazy k tomuto článku:
BOATPARK – široký výběr vodáckého vybavení od firem Hiko, Palm, Immersion Research,Peak UK
Zde může být váš odkaz! Napište nám.

08.07.2009, Jan Novotný