Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

Jak se oblékáte na vodu?

Jak se oblékáte na vodu?

Nastal podzimní čas a tedy i čas klasických podzimních vodáckých výletů, které neodmyslitelně patří k běhu českého vodáckého roku. Dovolili jsme si proto vytáhnout z letošní ročenky Malý Průvodce světem outdooru několik důležitých informací o tom, jak se na vodu správně obléknout a co rozhodně nepodcenit, protože kvalitní a správně použité oblečení tvoří velkou část vodáckého zážitku - na chladných podzimních vodách to pak platí dvojnásob.



 

Z oblékání do přírody se za poslední roky stala doslova věda. Platí to nejen o outdoorovém oblečení, ale samozřejmě i o oblečení vodáckém. Právě z technologií a materiálů používaných a vyzkoušených v „outdooru“ se rychle „učí“ i výrobci vodáckého oblečení. Pojďme se tedy podívat, co nového se naučili a co se v poslední době změnilo nebo zlepšilo na poli vodáckého oblečení.

Oblečení do teplého počasí nemusíme věnovat mnoho pozornosti. U něj je důležitá hlavně ochrana před prudkým sluncem, kterou dobře zajistí téměř jakýkoli lehký a vzdušný oděv, který dobře odvádí pot. Složitější je správně se obléci do méně příznivých podmínek, ale i tady už existuje celá řada možností jak v pohodě přežít větší nebo menší nepřízeň počasí. Hned v úvodu je třeba upozornit na jeden zásadní rozdíl mezi oblékáním na vodu a na ostatní outdoorové aktivity. Zatímco třeba při pohybu v horách nebo při jízdě na kole musíte brát zřetel na aktuální povětrnostní podmínky a jejich možnou změnu, na vodě se k tomu všemu ještě přidává pravděpodobné riziko namočení, nebo dokonce delšího ponoření do vody, a důležitým faktorem je právě teplota této vody.

Moderní oblečení na vodu může a mělo by splňovat následující základní požadavky pro udržování tepelného komfortu:

- chránit před pronikáním vody k tělu (suché bundy a obleky)
- tepelně izolovat při namočení nebo ponoření do vody (neopreny)
- chránit před větrem (většina svrchního vodáckého oblečení)
- odvádět vlhkost od pokožky a udržovat tepelnou pohodu (funkční prádlo)

Toho je ale možné dosáhnout jen vhodnou kombinací různých vrstev oblečení. Použitím správné „oblékací strategie“ si můžete zajistit dobrý tepelný komfort i v nepříznivých a proměnlivých podmínkách. Správné oblékání na vodu by mělo zajistit nejen dostatečnou tepelnou pohodu, ale jak řekneme dále, má také velmi důležitou bezpečnostní funkci, kterou je dobré nepodceňovat. Kromě ochrany před sluncem (horkem) a chladem je také nezanedbatelná ochrana před poraněním, ke kterému by mohlo, zvlášť na divoké vodě, snadno dojít.

Oblékací strategie

Připomeňme si nejprve, jaké možnosti vlastně v ochraně před chladem při vodáckých aktivitách máme. V zásadě existují dvě odlišné strategie oblékání na vodu. První by se dala označit jako „neoprenová“ nebo také „mokrá“. Ta počítá s tím, že se stejně namočíme, takže cílem je zůstat v teple i v mokru. To dokáže účinně zajistit jen neopren, který i po namočení izoluje stále stejně jako na suchu (v tomto případě nás „nehřeje“ vzduch „chycený“ v oděvu, ale vrstva pěnové gumy neoprenu). Těsně přiléhající neopren brání protékání vody kolem těla (proto musí být opravdu těsně přiléhající). Voda je v oděvu „uvězněna“ a neodvádí další tělesné teplo. Tato „mokrá“ strategie je spolehlivá z hlediska stálosti tepelné pohody i ve studené vodě. Nevýhodou je neprodyšnost a částečné omezení pohyblivosti, které je tím citelnější, čím silnější a tužší neopren používáme.

Druhý přístup můžeme označit jako „suchou strategii“. V tomto případě dáváme přednost většímu pohodlí, volnosti pohybu a suchu, a proto věnujeme největší pozornost vnějším nepromokavým vrstvám oblečení a jejich dokonalému utěsnění. Spodní vrstvou tu zůstává funkční prádlo, silnější tepelnou izolaci zajistí další vrstva flísového oblečení a poslední vrstvou je pak suchý oblek nebo suchá bunda a suché kalhoty. Jde o to, aby vnější vrstva byla opravdu natolik vodotěsná, že nedovolí namočení spodních izolačních vrstev, které opravdu dobře izolují jen za sucha. Výhodou této strategie je mnohem větší komfort i při delších plavbách, který je však zcela závislý na kvalitě a trvanlivosti svrchního oděvu. K utěsnění vnější vrstvy se používají latexové manžety. Ty mají omezenou životnost a jsou choulostivé na zacházení a na působení UV záření. Ani při sebelepší péči většinou nevydrží déle než dvě nebo tři sezony.

Co se změnilo?

V základních oblékacích strategiích se nezměnilo nic zásadního. Volba „mokré“ nebo „suché“ cesty je otázkou především osobních zkušeností a preferencí. V každém případě je důležité mít na paměti jejich výhody a nevýhody. Stále modernější a dokonalejší materiály a sofistikovanější technologie zpracování ale umožňují výrobcům většinu nevýhod a nedostatků eliminovat a dá se s trochou nadsázky říct, že nejmodernější vodácké oblečení už dosáhlo dokonalosti. Pokud ještě pamatujete doby šusťáků, vlněných svetrů, starých silonek a obleků Jaromír, pak víte přesně, o čem mluvím.

U moderních neoprenů prakticky odpadla jejich nepěkná vlastnost omezování v pohybu. Pryžové směsi používané v dnešní době jsou natolik pružné, že běžně používané tloušťky vodáckých obleků (1 – 3 mm) se v poddajnosti skoro neliší od jiného oblečení a o omezování v pohybu tu už prakticky nemůže být řeč. Vysoká elasticita moderních neoprenů navíc zajistí opravdu dokonalou přiléhavost obleků, což výrazně zlepšuje tepelně izolační vlastnosti obleku, a proto je možné používat oblečení z tenčích materiálů, než tomu bylo v minulosti. Také s dalším neduhem, s neprodyšností neoprenů, se výrobci vypořádávají vcelku se ctí. Podobně jako u funkčního spodního prádla by se dalo u spodní neoprenové vrstvy hovořit o „zónovém“ oblečení. Princip je jednoduchý – důležité části těla (především trup) jsou dobře izolovány tenkou a přiléhavou neoprenovou vrstvou, zatímco okrajové části těla (paže) a místa, kde je třeba odvádět pot (podpaží), jsou pak kryta dobře prodyšným textilním materiálem. Takto kombinované oblečení jde samozřejmě používat jako samostatnou ochranu před chladnou vodou, ale je možné je využít jako spodní „bezpečnostní“ vrstvy pro suchou i mokrou strategii oblékání.

Suché oblečení též pokročilo výrazně kupředu. Na jedné straně se používají stále odolnější vnější materiály, které si svou vysokou vodonepropustnost udržují i několik let. Také paropropustnost je u špičkových materiálů na vyšší úrovni než dříve a správnou péčí o oděv je možné ji také udržet po dlouhou dobu. Pro údržbu suchého vodáckého oblečení platí totéž, co pro běžné outdoorové nepropro oblečení (viz MP 2004). Při každé zmínce o prodyšnosti vodáckého oblečení je ale třeba vždy znovu zdůraznit starou známou zkušenost: sebelepší membránové oblečení je po namočení prakticky neprodyšné – přes vnější vrstvu vody se přes membránu od těla žádná pára prostě nedostane. O prodyšnosti má smysl hovořit pouze při pohybu na břehu v suchém oblečení, což ale pro celkovou pohodu na vodě také není úplně nepodstatné.

Nejvýraznější vývoj můžeme pozorovat u zpracování nepropro materiálů vodáckého oblečení a řešení jeho jednotlivých detailů. Jde hlavně o různé funkční doplňky jako jsou vodotěsné nebo voděodolné zipy, dokonalejší způsoby spojování materiálů a utěsňování švů a v neposlední řadě elastičtější a trvanlivější utěsňování rukávů, případně nohavic.

Bezpečnostní funkce vodáckého oblečení

Současně se stále masivnějším rozvojem pádlování na divokých řekách se bezpečnosti věnuje, zdůrazňuju, že právem, stále více pozornosti. Kvalitní plovací vesta nebo helma se staly už naprostou samozřejmostí a o jejich nezbytnosti nikdo nepochybuje. Až několik zdánlivě banálních nehod, které však měly tragické následky, přimělo některé chytré hlavy (a tady je třeba poděkovat především členům evropského klubu AKC) k zamyšlení, a dokonce k experimentování, aby bylo možné si v praxi skutečně ověřit fungování různých typů oblečení ve skutečně extrémních podmínkách. Výsledky a závěry testu přináší podrobně HYDROmagazín 2/2009, s některými zjištěními bych vás rád ale seznámil i zde.

Cílem testu bylo především ověřit schopnost vodáckého oblečení udržet dostatečnou tělesnou teplotu v extrémních podmínkách ledovcových řek. Ty jsou, jak známo, sjížděny především v letních měsících, kdy teplota okolního vzduchu, přesahující často 20 °C, svádí k používání lehkého vodáckého oblečení oblíbeného třeba pro freestylové pádlování nebo vodní slalom apod. (kraťasy, šprickobundy). Praktický test nepřinesl žádné překvapení, až na to, jak rychle způsobuje ledová voda v kombinaci nevhodným oblečením naprosté vyčerpání plavce, které může vést bez cizí pomoci k utonutí.

Při pokusu byly vyzkoušeny nejběžněji používané varianty vodáckého oblečení od suchého obleku přes kombinaci suché bundy a suchých kalhot, dlouhých neoprenových kalhot typu „Long-John“ až po šprickobundu a suché kalhoty. Praxe ukázala, že pro přežití rozplavby v ledové vodě dává nejlepší šance dlouhý neopren (stále méně používaný hlavně pro výše zmíněné menší pohodlí) nebo suchý oblek. Všechny další varianty sice fungují dobře při pádlování, ale dojde-li k opuštění lodi a ponoření celého jezdce, voda a s ní chlad postupně pronikají k tělu a šance na včasnou záchranu se rychle snižují. Zcela nejhorší se z bezpečnostního hlediska ukazuje varianta nejpohodlnější – šprickobunda (suchá bunda pevně spojená se šprickou), která v případě opuštění lodi přestane být okamžitě vodotěsná a bez vhodné (tj. suché nebo tepelně izolující) spodní vrstvy vůbec nechrání před chladnou vodou.

Kvalitní suchý oblek je rozhodně favoritem, pokud jde o pohodlí a vodotěsnost. I u něj je ale třeba dbát na jeho omezení. Především sám o sobě téměř nechrání před chladem, a je proto nutné pod něj používat vhodnou a dostatečnou (pro teplotu vody, na které pádlujeme) tepelnou izolaci. Ze zkušeností z extrémní vody také víme, že při plavání se v peřejích může vyskytnout velký tlak, který z oblečení vypudí prakticky všechen vzduch. Pádlista pak připomíná vakuově balené buráky. Tím se ale vytratí tepelná izolace oblečení a vztlak. Z těchto důvodů lze z pohledu maximální bezpečnosti pro extrémní ledovcovou vodu doporučit starý osvědčený neopren, který sice nenabízí pohodlí sucha a prodyšnosti, zato si ve všech situacích uchovává svůj nezanedbatelný vztlak a dobrou tepelnou izolaci.

Doporučení pro divokou vodu

Na divokou vodu (ale i na nechráněné vodní plochy) je důležité se oblékat s ohledem na její teplotu, nikoli podle momentálního počasí a teploty vzduchu. Na plavání v ledovcové vodě je vhodné se otužovat a dobře se psychicky připravit tréninkem v méně náročných podmínkách. Je třeba pamatovat na to, že největší tepelné ztráty jdou hlavou, a tu je proto nutné před chladem také dobře chránit.

 

© Svět outdooru, říjen 2009, článek byl převzatý z ročenky Malý Průvodce 2009, text i foto Honz Novotný

 

Placené odkazy k tomuto článku:
Zde může být váš odkaz! Napište nám.

14.10.2009, Jan Novotný


• KAM NA HORY

... podle webu Pohora.cz
Trek přes černou lávu hory Tendürek
  Vyhaslá sopka Tendürek (turecky Tendürük Dagi, v literatuře též Tendurek Dagh, Tandurek a pod.) leží úplně na východě Turecka a její východní svah se již téměř dotýká hranice s Íránem. Na rozdíl od asi 50 kilometrů vzdáleného Araratu nejeví o tento vrchol turisté doposud žádný zájem.