To základní o stanech

1 - křížení prutů v jednom nebo více bodech
2 - vnější stan - tropiko (často samozhášivá úprava materiálu)
3 - vnitřní stan (často samozhášivá úprava materiálu)
4 - nepropustná podlážka vnitřního stanu, dostatečně zdvižena i na bocích
5 - vchodová moskytiéra zajistí do stanu přísun čerstvého vzduchu bez komárů
6 - připojení dolních konců prutů
7 - prutová konstrukce (nejčastěji laminát nebo dural)
8 - meziprostor
9 - odvětrávání
10 - kotvení stanu (konstrukce či tropika)

KONCEPCE A TVAR STANU

Stany typu A jsou stany starší koncepce a vyrábějí se stále méně. Střecha je podepřena dvěma tyčkami, vypnuta a kotvena šňůrami. Oproti kulatým stanům je jejich vnitřní prostor hůře využitelný, méně odolávají větru a vyžadují více kotvení.

Nejmenší ministany jsou vlastně jakési „žďáráky“ vylepšené jedním či dvěma krátkými pruty. Patří sem i jednoprutové stany.
Nejrozšířenějšími stany jsou kopule, jejichž předností je značná, u některých absolutní samonosnost. Na kamenitých místech či na sněhu mohou sice stát i bez kotvících šňůr, ale kotvení zvyšuje odolnost vůči náporům větru. Kopule mívají dva nebo tři pruty křížící se v jednom bodu a oproti áčkům lépe využívají vnitřní prostor.

Pokud se nosné pruty stanu kříží ve dvou a více bodech, mluvíme o geodetických stanech. Také jejich výhodou je vysoká samonosnost a navíc jsou segmenty střechy menší a lépe odolávají větru. Vnitřní prostor je využit ještě o něco lépe než u kopulí. Existují vysokokapacitní geodetické stany, které naleznou užití především ve vysokohorských base kempech. Vnitřní prostor stanu nejlépe využívají tunelové stany, poměrně snadno a rychle se stavějí, vždy však potřebují ukotvení. Především pro kempování jsou vhodné kombinované stany. Kromě těžkých rodinných stanů s kovovou konstrukcí jsou tu dnes i stany podstatně lehčí, které využívají výhody ohebných prutů. V současnosti jsou to nejčastěji velké prostorné kopule s tunelovými ložnicemi.



VELIKOST, VÝŠKA A HMOTNOST
Výrobci udávají pro kolik osob je stan určen. Jedna osoba zabere minimálně 55 až 60 cm na šířku a stan by měl být nejméně o 25 cm delší než výška postavy. U dvouplášťových stanů jsou brány v úvahu rozměry stanu vnitřního. Výška rozhodne o tom, zda ve stanu budeme moci stát, sedět či klečet nebo jen ležet.
Nejlehčí jednomístné stany v současnosti váží kolem 1 kg, dvoumístné v přepočtu na jednu osobu od i pod 0,5 kg. Také tří a vícemístné stany vycházejí od 0,5 kg na osobu.

VCHODY A ÚLOŽNÉ PROSTORY
Vybírat si můžeme mezi stany s krytým a nekrytým vchodem a jedním či více vchody. Krytý vchod přináší podstatné výhody. Vytváří úložný prostor, umožňuje odvětrávat stan otevřeným vchodem i za deště a v neposlední řadě výrazně zlepšuje komfort „bydlení“ ve stanu při nepřízni počasí. Dva vchody jsou praktické u stanů pro více osob a umožňují účinné větrání (průvan). Ve špatném počasí je příjemnější používat vchod v závětří a v zimě návětrný, který bývá méně zasypán sněhem. Vchody opatřené moskytiérou se staly samozřejmostí a do horkých letních nocí jsou k nezaplacení.

Do prostorného stanu se vejdeme i s věcmi, ale často je praktické mít úložné prostory mimo vnitřní stan. Jde především o mokré věci a zablácené boty. Nejjednodušším řešením je apsida vzniklá oddálením tropika od obrysu vnitřního stanu a ukotvená kolíkem. Výrazně více místa vznikne využitím podpěr a prutů, pak je to vhodné místo i pro opatrné vaření.

DVOUPLÁŠŤOVÝ A JEDNOPLÁŠŤOVÝ STAN
Snaha omezit kondenzaci vodních par uvnitř stanu byla důvodem pro zdvojení střechy. Zdrojem vlhkosti uvnitř stanu jsou jak obyvatelé, tak jejich věci, ale ve značné míře i vzdušná a zemní vlhkost. Vnitřní stan je proto vyroben z dobře prodyšného materiálu, aby se vlhkost vysrážela až na vnějším stanu (tropiku). V prostoru mezi vnitřním stanem a tropikem může cirkulovat vzduch a stan se tak vysouší. Kapky vody, které se přesto vysrážejí na tropiku, stékají po něm dolů a vnitřní stan zůstává suchý. Dvojitý stan vzniká nejčastěji zavěšením vnitřního stanu na konstrukci (háčky, karabinky, šňůrky s háčky a tunýlky) a přetažením tropika přes konstrukci. Druhým způsobem je protažení prutů konstrukce skrz tunýlky tropika a zavěšení vnitřního stanu na tropiko. První způsob je levnější, jednodušší a na střeše se tak snadno neusazuje sníh, výhodou druhého je větší pevnost, možnost stavby obou částí stanu najednou a také možnost postavení samostatného tropika.

V době prodyšných bavlněných stanovek byly běžné jednovrstvé stany. Pokud narazíme na syntetické jednovrstvé stany, jde buď o levné výrobky pro letní sezónu, nebo o speciální stany. Vyrábějí se jednovrstvé ministany, stany z nepropromateriálu nebo jednovrstvé ultralehké stany pro speciální využití.

PROVEDENÍ ŠVU
Švy jsou místem, kudy se do stanu nejsnáze dostane voda, proto mají dobré stany švy podlepené nepropustnou páskou. Podlepování silikonizovaných tkanin je technologicky náročnější, proto je někdy použita silikonová úprava pouze na vnější straně a na vnitřní straně jsou podlepené švy. Někteří výrobci však podlepují švy i u oboustranně silikonizovaného materiálu. Stále více výrobců přechází k výrobě tropika bezešvou technologií svařováním jednotlivých dílů.


VĚTRÁNÍ
Nejúčinnější větrání stanu umožní otevření vchodu a ještě lépe dvou protilehlých vchodů. Zde se projeví výhoda krytých vchodů, které dovolí odvětrávat i za deště. Stále častější jsou větrací systémy přístupné zevnitř, např. povytažený dolní okraj tropika nebo větrací průduchy ve střeše. Větrání přispívají i větší plochy síťovaného materiálu na vnitřním stanu.

CO JEŠTĚ MŮŽE HRÁT ROLI?

Pruty konstrukce jsou nejčastěji z duralu nebo laminátu. Dural je lehčí, pevnější avšak dražší. Pro náročnější podmínky se používají duralové slitiny s příměsí např. scandia a trubky většího průměru kolem 8,5 - 9 mm. Cena konstrukce z nejlepších materiálů může sama o sobě přesahovat cenu běžného stanu.

Použité materiály ovlivní funkčnost, hmotnost a samozřejmě i cenu stanu. Pro tropiko se používají syntetické tkaniny se zátěrem. Na zátěr se používají dva základní materiály na bázi polyuretanu (PU) a silikonu. Výhodou silikonu jsou lepší mechanické vlastnosti upravené tkaniny a lepší odolnost proti nízkým teplotám. Podle zkušeností v běžných podmínkách postačí hodnoty vodního sloupce 1000–1500 mm, pro drsnější podmínky 2000–3000 mm. Mnohem vyšší hodnoty musí dosahovat materiál pro podlážky.

Určitou roli hraje i barva stanu. Ve světlých stanech je více světla a pobyt v nich je mnohem příjemnější, stany jasných až svítivých barev jsou lépe vidět a hodí se do náročných klimatických podmínek např. pro horolezecké expedice. I u běžných stanů získávají oblibu okna a průhledné díly.

Meziprostor oddělující tropiko a vnitřní stan. Na existenci meziprostoru závisí funkce větrání, proto se u postaveného stanu nesmí tropiko dotýkat vnitřního stanu, zvláště nad hlavami spáčů. Kondenzovaná vlhkost může namočit spacák dotýkající se slepeného tropika a vnitřního stanu, nebo může stékat dovnitř stanu.

Obal stanu chrání stan před poškozením při transportu. Příliš malé obaly komplikují zabalení stanu, lepší jsou dostatečně velké obaly s kompresními popruhy.

Placené odkazy k tomuto článku:

Dokonalý úkryt a bezpečí naleznete ve stanech z eshopu www.mysport.cz

Vše pro cestování, outdoor a horolezectví. Mysport.cz – brána do světa outdooru.

Stany, spacáky, karimatky, batohy, lana, lyže a další outdoorové vybavení na www.Makalu.cz

To vše nakoupíte za skvělé ceny u expertů na outdoor!

Zde může být váš odkaz! Napište nám.

...návrat zpět | všechny články autora: redakce