Spacáky

Spací pytel (dále jen spacák) je jednou ze základních potřeb limitující náročnost akce. Nemá cenu se pouštět do zimních akcí bez kvalitního spacáku – zdraví si vše pamatuje. A také bohužel – neexistuje univerzální spacák. Pro optimální využití, pro člověka aktivního celý rok je optimální vlastnit 3 spacáky. Jeden lehký letní cca 1 kg, jeden univerzální 3 sezónní a jeden speciálně zimní. Dá se obejít bez lehčího spacáku v létě, ale je zcela nemožné obejít se bez zimního spacáku v zimě.

Funkce tepelné izolace - zkušební normy

Nejdůležitější je funkce tepelné izolace. Spacák je vlastně velká termoska, nepřidává žádné teplo. Izoluje od okolního prostředí a udržuje studené věci studené a teplé věci teplé. Proto pozor u podchlazených osob! Ty musí být uloženy do “vyhřátého” spacáku nebo se zdrojem tepla (např. Heat Pad). Tepelnou izolaci ovlivňuje mnoho faktorů. Velice závisí na kvalitě izolační podložky, na vlhkosti vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti izolační náplně spacáku, ale také na osobních dispozicích – jak je člověk otužilý, v jaké je duševní a fyzické pohodě. 
...
Při jednom průzkumu v USA bylo dotázáno 142 lidí z toho bylo 77 % mužů s průměrným věkem 36,5 roku. Vlastnili spacáky od pěti firem, většina z lidí vlastnila dva spacáky a spala v nich 6 až 25 krát v roce. Na anketní otázku odpověděli následovně: 12 lidem se zdál spacák hodně teplejší než bylo udáno, 24 lidí soudilo, že je o něco teplejší, 65 lidí souhlasilo s danou teplotou, 26 lidem se zdála teplota trochu nadsazená a posledních 12 tvrdilo, že spacák je určitě hodně teplotně nadsazený, tedy že je určitě studenější.
...
Toho také využívají výrobci a tak jsou teploty na spacácích velice odlišně koncipovány, a zvláště spacáky, u kterých není nutno jejich izolaci testovat dle nějaké normy jako např. pro náš český trh, kde neplatí žádná norma a je proto velice obtížné srovnávat, např. spacáky pro německý trh se testují dle zkušební normy BPI 2.2 či normy DIN 7943, v USA se používá měřicí standart F 8.22.01 dle ASTM (American Society for Testing and Materials), a navíc v USA je ve zvyku udávat více údajů jako loft peří a loft (tloušťku) izolační vrstvy. Všechny tyto standarty mají za úkol přesně definovat podmínky a tím také teploty, které mají být udány. Je třeba se proto nenechat zmást neseriózními údaji.
Dost průkazným ukazatelem je srovnání hmotnosti spacáku s ostatními v této teplotě a vězte, že je-li napsáno –20 stupňů na jednokilogramovém spacáku, tak to není to pravé. Tohoto lze velice dobře využít u péřových spacáků kde lze s ohledem na konstrukci, materiál, váhu a kvalitu náplně vcelku přesně určit danou teplotu. U spacáků se syntetickou náplní to není tak jednoduché vzhledem k různým parametrům syntetické izolace. Běžně se udávají tři (dle DIN čtyři) údaje. První uvedená teplota je horní hranice tepelného komfortu a při její překročení se budete ve spacáku “vařit”, většina spacáků se dá rozepnout a odvětrávat nebo se spacákem jen přikrýt, ovšem tato teplota nás při koupi zajímá až jako poslední, to proč spacák potřebujeme je, aby nás ochránil před zimou. A zde je na řadě druhá uváděná teplota dolní hranice tepelného komfortu – tedy teplota při které se oblečený člověk je ještě schopný se nerušeně vyspat. Platí za optimálních podmínek(!) a pokud teplota dále klesá a přibližuje se ke třetí teplotě – minimální, extrémní teplota, nastávají problémy – ta třetí teplota “extrémní” udává kdy nás spacák ochrání jen před poškozením organismu chladem např. omrzlinami, … Což znamená, že o spánku a natož nějakém pohodlí nemůže být ani řeč.

Nyní trochu teorie čím jsou tepelné ztráty způsobeny:

• Kondukce – přenos tepla vedením. Nejvíce se uplatňuje přenos tepla vedením se zemí kde vahou těla stlačíme izolační materiál. K omezení této formy ztráty tepla užíváme izolační podložky. Další souvislost s vedením má samotný izolační materiál spacáku, protože ztráty vedením se stoupající vlhkostí enormně rostou (ztráta vedením “mokrou” cestou je asi 32 krát větší než za sucha). Vlhkost izolace spacáku získává z dvou zdrojů – vnitřních (vlhkost z lidského těla – pot, dýchání, …) a  navlhání z venkovních zdrojů.
• Konvekce – přenos tepla prouděním, kde závisí na pohybu okolního vzduchu kolem spacáku (stačí slabý vánek a ztráta “odebraného” tepla je výrazná!) a dále hlavně pohyb vzduchu uvnitř spacáku kde teplý vzduch stoupá a je nahrazován chladným vzduchem. Tomuto problému se bráníme pomocí kvalitního potahového materiálu a provedením konstrukce spacáku (kapuce, zateplovací límec, izolace zipu atd.)
• Radiace – přenos tepla vyzařováním, kterému je zabráněno i velice tenkou vrstvou. V konstrukci spacáku zanedbatelný vliv.
• Distribuce izolačních hmot – některé firmy užívají koncept silnější izolace určitých částí spacáku (hlava, tělo, …) Má to svůj význam, ale teplo pak může unikat méně izolovanými částmi. Často se také užívá konstrukce spacáku se silnější izolací ve vrchní části spacáku. Je zde však jeden problém. Člověk v noci neleží jak figurína v testovací laboratoři, ale hýbe se a otáčí se, často spí na boku apod. Tím odkrývá méně izolovaný spodek spacáku a uniká teplo. Řešením u spacáků kde můžeme mít hlavu bez izolační kapuce (tedy ne u zimních spacáků) je použití širšího střihu kde se člověk otáčí uvnitř spacáku bez jeho pohybu. To také umožňuje dobře propracovat konstrukci a zakrytí zipu.
  Každopádně pro zlepšení tepelného komfortu uvnitř spacáku je výhodné zlepšit izolaci těch částí těla, které způsobují větší ztráty tepla. Použitím rukavic a převlečných botiček na spaní se dá tato ztráta tepla dost omezit.
• Dýchání a odpařování – odpařování potu je požadovaná forma ztráty tepla jako ochrana organismu před přehřátím. U spacáků a speciálně zimních potřebujeme trvale suchou izolaci a i když je nebezpečí přehřátí minimalizováno okolními podmínkami, přesto se u spacáků do extrémních podmínek užívá odpařovací bariéra (OB), která zároveň zvyšuje tepelný komfort spacáku o několik stupňů. Problém nastává totiž tím, že lidské tělo vyprodukuje i v klidu kolem 80 gramů vlhkosti za hodinu, a ta je bez OB pohlcena náplní spacáku a následně zhoršuje její izolační schopnosti.

 Samotný spacák je však bez správné izolační podložky (karimatky) úplně bezmocný.

Tepelná izolace - syntetické materiály a peří

Tepelná izolace tak jak nás bude zajímat při koupi spacáku je ovlivněna hlavně vnitřní náplní a konstrukcí. Vnitřní náplň – materiál, který zajišťuje dostatečné množství vzduchu (tepelného izolantu), který nás tepelně izoluje a to z čeho je vyroben nás informuje o tom co máme od spacáku očekávat a co nikoliv. Izolační materiál – dnes hlavně syntetické dutá vlákna nebo mikrovlákna a také přírodní materiál – peří. Každý z nich má své výhody a nevýhody. Podívejme se na ně tedy podrobněji.

 Dnes již mají dominantní vliv syntetické materiály. Mají totiž obrovské výhody – dají se použít v mokrém a vlhkém prostředí a také nejsou ohroženy plísněmi a jinými mikroorganismy, které by mohli narušit jejich izolační funkci, jsou bezproblémově udržovatelné (snadno se perou, …) a jsou nealergické. Pozor však na nebetyčné rozdíly v kvalitě vláken! Vyrábí se syntetické vlákna dvou základních druhů. Vlákna s “nekonečným” vláknem, kde izolační materiál rouna tvoří nekonečná spleť tenkého vlákna. Díky jemnosti vlákna nazývané také mikrovlákna a délka vlákna se pohybuje ve stovkách kilometrů. Dále existují vlákna tvořená z jednotlivých vláken spojených do rouna různými metodami (chemicky, zatavení pomocí tepla, …)

Podívejme se na syntetické materiály podrobněji. Základ všech izolačních materiálů u spacáků je vzduch uvnitř izolačního materiálu. ALE pozor(!) jde i o strukturu materiálu a způsob “zachycení” vzduchové hmoty uvnitř. Nejdůležitější pro izolační schopnosti je vzduchová vrstva zachycená na povrchu jednotlivých vláken izolačního materiálu. Díky tomu má také kvalitní prachové peří tak výborné izolační schopnosti, jednotlivé filamenty peří mohou být tenčí než 7 mikronů. Pro srovnání lidský vlas má kolem 50 až 150 mikronů. A právě tudy se ubírá vývoj nových materiálů – tedy směrem k tenkým mikrovláknovým materiálům s možností průmyslové výroby s přiměřenými náklady. Určitě by nebylo problémem vyrobit speciální mikrovlákno s vynikajícími parametry, ale cena by dosáhla astronomické výše. Je však nutné si dát pozor na informační politiku výrobců těchto vláken neboť je to obchod jako každý jiný a lidé z oblasti PR (propagace) jsou mistři v manipulaci s číslicemi a testy, aby jejich materiál byl vždy ten nejlepší. Stejně tak testy materiálů sponzorované výrobcem nebo přímo prováděné ve zkušebně výrobce. Často jde o záměrně vynechané údaje o podmínkách testu (např. srovnávání s peřím bez udání jeho kvality a vlhkosti).

Asi nejrozšířenějším materiálem je LiteLoft (15 mikronů), který je u nás neustále masivní reklamou propagován jako to nejlepší a “nejteplejší”. Skutečnost je bohužel poněkud jiná. V USA kde byl poněkud dříve uveden než u nás již vyklízí pozice špičkového výrobku, protože ačkoli je výborně stlačitelný a izolačně efektivní tak nemá nejlepší pověst s udržením loftu (a tedy svých izolačních schopností) a také dosti ztrácí své izolační schopnosti ve vlhkém prostředí. Na post nejlepší syntetické izolace zaútočil Primaloft. Syntetické rouno tvořené individuálními vlákny spojené dohromady v různé hustotě což umožňuje lépe kontrolovat izolaci, prodyšnost a vodoodpudivost rouna. Vlákno má výborné izolační schopnosti, které si zachovává i ve vlhkém prostředí a navíc je velice odolné. Bohužel je poněkud dražší a také menší loft způsobily tomuto vláknu na trhu určité problémy. Obrovský nástup nyní zaznamenal také Polarguard 3D (novější tenčí verze starého Polarguardu HV 14 vs. 23 mikronům). Jde o nekonečné vlákno, které je mechanicky smyčkováno k vytvoření loftu. Díky snížení průměru má mít vlákno výborné izolační schopnosti, má být velice jemné a zároveň odolné. Zatím však neznám nezávislé testy, neboť Hoechst Celanese (výrobce) zatím zveřejnil pouze testy jím provedené. Přesto je velice úspěšný na trhu a např. fa The North Face toto vlákno v posledních letech intenzívně testovala. Přesto je velice úspěšný na trhu a např. fa The North Face i jiné toto vlákno v posledních letech intenzívně testovaly a dnes je jedním z nejrozšířenejších materiálů pro výrobu kvalitních spacáků se syntetickou náplní. S menší prodlevou, ale přece se tato vlákna uchytila i v ČR. Nejsou zde sice  stále ještě vzhledem k ceně tolik rozšířená, ale jsou tu a je možnost si pořídit spacák s kvalitní náplní Ovšem stále je zde plno zájemců i o běžná vlákna. A hlavně je třeba si dát pozor a to u každého spacáku na provedení jeho konstrukce, aby dále neznehodnocovala parametry vlákna a věnovat jistou pozornost skladování a udržování. Skladovat pokud možno volně či zavěšené. Dají se prát a doporučoval bych ručně speciálním přípravkem na praní vláken (např. SportWash fa Atsko) s maximální teplotou kolem 30 – 35 stupňů, protože teploty nad 40 stupňů většinou těmto materiálům mohou škodit. Pozor na ždímání, závisí na konstrukci spacáku a použitém vlákně a pokud si nejste jisti, že to spacáku neuškodí je lepší ho nechat vykapat a vymačkat vodu a ve vodorovné poloze nechat vyschnout.

Peří – nejvýkonnější izolační materiál – nejlehčí a nejteplejší, výborně sbalitelný obrovské výhody hovořící pro. Ovšem tyto výhody má jen kvalitní peří – musí být z vodních ptáků (husí, kachní nebo kajčí), které nesmí být chemicky upravováno, aby se nezbavilo přírodní mastnoty, která je chrání před vlhkem (a tedy nesmí být ani chemicky čištěno!) a náplň musí obsahovat vysoké procento prachového peří proti drobnému peří, kvalitní a použitelné jsou pouze 70/30 a vyšší. Problém v ČR je ten, že údajem poměru peří se nedá udat schopnost peří vyplnit prostor (zaujmout loft) a dá se jen zhruba aproximovat, že čím větší díl prachového peří tím lepší. Ve skutečnosti by měla být péřová náplň charakterizována více údaji. Tím nejdůležitějším je schopnost peří zaujmout objem. Tuto schopnost nazýváme plnivostí neboli loftem a měříme ji v poměru jaký objem zaujme váhová jednotka daného peří při dané teplotě a vlhkosti! Anglosaský svět označuje tuto schopnost peří jako fill power a užívá jednotku cuin, která vyjadřuje kolik palců krychlových zaujme jedna unce peří při 70 °F a při 65 % vlhkosti (udání měřících podmínek je důležité a ukazuje serióznost měření, protože za jiných podmínek jsou výsledky diametrálně odlišné). Logicky se dá přepočíst i do jednotek SI kde krychlový palec je 16,387 ccm a unce 28,35 gramů. Rating používaného peří je 550 cuin pro běžné peří a pro lepší náplně 600, 650, 700, 725 až maximálně kolem 800 cuin. Samozřejmě s rostoucím loftem roste cena a to geometrickou řadou.

Ovšem i toto kvalitní peří má určitou nasáklivost a je proto důležité pokud to podmínky dovolí spacák pořádně vyvětrat a vysušit, platí hlavně pro nižší polohy kde se vyskytuje voda v kapalném skupenství a je dostatečná vlhkost vzduchu – například pro použití na horolezeckých expedicích se tento problém redukuje se stoupající výškou, neboť klesá atmosférický tlak, teplota a vlhkost vzduchu a spacák se lépe vlhkosti zbavuje. Navlhání výrazně omezuje potahový materiál z polopropustného materiálu (např. Gore DryLoft), který výrazně omezuje vnikání vlhkosti z okolí.

---

...návrat zpět | všechny články autora: J.Hotmar  Článek je ze seriálu: Spacáky